Peter Perlatai - Peter Perlatai

Peter Perlataj, Perlati nebo Peter Perlataj (Albánec: Pjeter Perlati) byl albánský velitel, který bránil pevnost Svetigrad Kodžadžik proti Sultan Murat II v roce 1449.[1]

Kariéra

Dříve byla pevnost pod velením Skanderbega.[2] Perlatai bránilo 1850 mužů z Dibry. Skanderbeg poslal 5 000 a 4 000 jezdců na pomoc Perlati. Sultán se nabídl, že je nechá jít, pokud se vzdají, což Perlati odmítl. 17. května začal Murad II bombardovat pevnost dvěma velkými zbraněmi a nařídil vojákům pod velením Ibrahima Pashy. Muži Perlatis však útoky bránili a jeho muži, rozptýlení po zdech pevnosti, házeli obléhatelům, kteří utrpěli mnoho ztrát, velké kameny. 21. června Murad II nařídil druhou bouři na pevnost, kterou se Perlati opět podařilo zastavit. Perlati utrpěl 220 mrtvých a více než 100 zraněných. Na začátku července se muži Perlatis vzdali a Marlin Barleti píše, že důvodem bylo, že Murad II. Přesvědčil vesničana, aby hodil mrtvého psa do studny kontaminující vodu, kterou muži Perlatis odmítli pít. Sultán jim na oplátku nabídl bezplatný odjezd.[3] Perlati byl poražen sultánem.[4]

Ale Murad, který v této nepřátelské oblasti nemohl najít jídlo, se musel vzdát a okamžitě se vrátit do Edirne, i když plánoval přestěhovat se do vnitřních oblastí. V zabaveném zámku, který zajišťoval hranici s východní Albánií, zůstala jen malá posádka. Vladan Georgevic píše v roce 1913, s odkazem na Johann Georg Von Hahn,[5] a Přísahal Virgin a dcera Petera Perlataje, Mara z Perlataj, která byla jako dítě zasnoubena muslimskému princi z Lurja. Patřila do rodiny Preza Doi a jako dítě ztratila své rodiče.[6] Když bylo Marii sedmnáct let a princ ji chtěl, odstoupila z rady svého místa a prohlásila, že ji Turek nutí přijmout jeho víru. Vyžadovala od svého strýce paže svého otce a až do své smrti se prohlásila za muže jménem svého otce.[7]

Reference

  1. ^ Babinger, Franz (1978). Mehmed Dobyvatel a jeho čas. Princeton University Press. str.53. ISBN  9780691010786. albánský.
  2. ^ Wissenschaftliche Mitteilungen aus Bosnien und der Hercegowina (v němčině). 1907. str. 26.
  3. ^ o Ivanovski, Dr. Risto (2018). GEORG CASTRIOTA SOG.SKANDERBEGDER MAKEDONIER (PDF) (Dr. Risto Ivanovski Ul. Mihajlo Andonovski br. 6/21 7 000 Bitola R. Makedonien. IVANОVSKI; Risto Georg Castriota sog. Skanderbegder der Makedonier / Risto Ivanovski. - Bitola: Ivanovski R., 2018. - 160 Seiten; 29 cm ed.). Bitola, R. Makedonien. s. 32–35. Citováno 6. srpna 2019.
  4. ^ BABINGER, FRANZ (2003). OĞLAK BİLİMSEL KİTAPLAR. Fatih Sultan Mehmed ve Zamanı - Mehmed der Eroberer und seine Zeit / Franz Babinger Notlandırılmış ve gözden geçirilmiş ingilizce'sinden çeviren: Dost Körpe (© Stiebner Verlag GmbH, Mnichov © Oğlak Yayıncılık ve Reklamcılık Ltd. Şti., 2002 © "Önsöz" ve "dipnotlar", Princeton University Press'in özel izniyle yayımlanmıştır. Bu yapıtın bütün hakları s Izni olmaksızın hiçbir yolla çoğaltılamaz. Oğlak Yayıncılık ve Reklamcılık Ltd. Şti. (0-212) 293 65 50 e-posta: [email protected] ed.). str. 65. ISBN  9753294174.
  5. ^ "1910 | Paul Siebertz: Albánské ženy". www.albanianhistory.net.
  6. ^ Hahn, Johann Georg (2015). Objev Albánie: Psaní cestopisů a antropologie na Balkáně devatenáctého století. IB Tauris. str. 95. ISBN  9781784532925.
  7. ^ Đorđević, Vladan (1913). Die Albanesen und die Grossmächte (v němčině). S. Hirzel. str. 111. OCLC  13073167.